2021/7

  • Jul
  • 13
  • 2021

TISKOVÁ ZPRÁVA: Hlavní argumenty pro NZP a vše podstatné o 17 experimentech s ním v nové knize Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny

Praha, 29. 6. 2021. Iniciativa evropských občanů „Zaveďme nepodmíněný základní příjem“ představuje novou knihu historičky a politoložky Markéty Minářové a filosofů a sociologů Marka Hrubce a Martina Brabce, která předkládá hlavní argumenty o základním příjmu a vysvětluje experimenty s ním v 17 zemích světa (v Evropě, Africe, Asii i Amerikách) a globální návrh OSN. Připomíná také průkopníky základního příjmu v dějinách (T. More, J. Ludovicus Vives, B. Russell nebo M. L. King).

Některé experimenty se zavedením nepodmíněného základního příjmu proběhly už před půl stoletím, je tedy s podivem, s jakou zarputilostí přetrvávají určité mediální fikce ohledně základního příjmu a výsledků experimentů s ním ve světě. Ve veřejném prostoru se setkáme s nepodloženými tvrzeními, že teprve německý experiment z letošního roku je kupříkladu „první vědecký experiment“ na světě nebo že finský experiment „byl předčasně ukončen“ a „nepotvrdil očekávání do něj vkládaná“.

Rozbor experimentů a pilotních projektů z celého světa, který předložili tři jmenovaní autoři, však dokládá pestrost přístupů i pozoruhodné výsledky. Ukazuje pohled velmi odlišný od toho, který nám snaží vsugerovat kategoričtí odpůrci základního příjmu. Myšlenka je velmi živá a sílí a s každým dalším experimentem se snaží svým způsobem odpovědět na některé výhrady kritiků a vyvrátit je praktickým příkladem a argumentem. Experimenty se týkaly či týkají různě velkých skupin populace: například Aljaška má trvalý příjem pro celou populaci, Brazílie má nejrozsáhlejší program, Jihoafrická republika si vybrala starší ročníky populace apod., jinde jsou zapojeny celé vesnice, města, okresy, kraje, skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, příjemci různých sociálních dávek, losovaní jedinci z reprezentativního vzorku celé populace apod. Pokud něco zkušenosti z těchto experimentů dokládají, je to spíše nespolehlivost politických elit, které mnohdy účelově a necitlivě zasahovaly do průběhu těchto projektů a v jednom případě také do možnosti projekt vůbec vědecky vyhodnotit či ke zhodnocení došlo až s velkým časovým zpožděním (Kanada). Už dnes se nadějně ukazuje, že základní příjem může efektivně řešit masovou chudobu a preventivně předcházet s ní spojeným zbytečným, v čase kumulovaným nákladům na odstraňování následků chudoby pro společnost (např. Indie, Macau, africké země).

Kniha mimo jiné ukazuje, že jsou různé cesty k zavedení nepodmíněného základního příjmu. Jsou jimi například dočasně vyplácený příjem (návrhy během covidové pandemie jako podpora dočasného zamezení sociálních kontaktů a blokování šíření viru); dočasně podmíněný nebo částečně podmíněný základní příjem nebo i příjem nízký, spíš doplňující, který zatím nenaplňuje představu důstojného příjmu; příjem pro pilotní regiony nebo skupiny apod. Základní příjem funguje již dlouhodobě na Aljašce. V některých afrických zemích své projekty promyšleně prodlužují a rozšiřují, v jiných (Jihoafrická republika) se chystají vrátit k úspěšné dočasné praxi z minulosti.

Kniha byla publikována v nakladatelství Epocha. Minulý týden (23. 6.) byla představena na semináři v Českém svazu vědeckotechnických společností na Novotného lávce v Praze. Je k dostání také v elektronické podobě.

Kontakt:

Miluš Kotišová, 773 219 196, milus.kotisova@volny.cz

Koordinátorka české sekce Iniciativy „Zaveďme nepodmíněný základní příjem“

Elektronickou verzi knihy můžete zdarma získat načtením QR kódu, který platí v těchto dnech po vydání knihy.